Ve vlastní režii jsem vydala šachové pexeso. Cena 49 Kč + poštovné. Na pexesu jsou šachové figurky a šachový materiál (např. hodiny). Pexeso je rozebrané, nelze objednat.

Jako zdroj textu jsem použila s laskavým dovolením Petra Sýkory jeho úvahu , kterou zveřejnil 20. dubna 2016 na novoborském serveru: Jsou šachové figurky pojmenovány logicky? Text jsem musela zkrátit, zhustit a použila je v komentáři.

Srovnání názvů šachových figurek

(čeština, angličtina, němčina, polština, španělština, francouzština a italština)

Samozřejmě začneme u krále, je to nejdůležitější figurka. Z hlediska srovnávání je s králem nuda, protože ve všech sledovaných řečech se jmenuje stejně: Král (King, König, Król, Rey, Roi, Re).

Zajímavější situace je u dámy. Angličané používají královnu (Queen), což je pochopitelné. V jejich konstituční monarchii nemůže stát u králova boku obyčejná dvorní dáma. V republikách (Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko) používají šachisté dámu (Dame). Trochu rozpolcení jsou Španělé, protože to jsou bytostní republikáni, avšak vládne jim král, někdy používají dámu, jindy královnu (Dama nebo Reina). Italové si vystačí se ženou (Donna). Poláci, bojovníci za svobodu a nezávislost žádnou dámu, ženu nebo královnu ve své šachové armádě nepotřebují. Proto mají Hejtmana. Nikoliv hejtmana – politika, ale hejtmana – vojevůdce, bojovníka, velitele a hrdinu.

U věže by v žádném jazyce neměla nastat žádná podivnost. Věž je prostě věž (Turm, Wieża, Tour, Torre). Avšak, co s věží provedli Angličané je naprosto nepochopitelné – Rook. Angličtina má pro každé slovo zpravidla mnoho významů. Se slovem Rook je to podobné, ale základní význam je: havran. Jiné významy nějak souvisí s nečestnou nebo hazardní hrou: falešný hráč, šejdíř a slovesa obrat, ošulit, oškubat, okrást, obehrát. A tak vlastně nevíme, proč mají Britové a Američané na šachovnici místo věže havrana, nebo šejdíře?

Pokročme k jezdci. Britové a Američané skáčou do „L“ figurkou zvanou Rytíř (Knight). Jezdce na koni (člověka) mají kromě nás i Francouzi (Cavalier), koně (zvíře) používají Italové a Španělé (Cavallo, Caballo). Poláci a Němci mají Skokana (Skoczek, Springer).

Zatímco předchozí jezdecký odstavec byl poněkud jednoduchý, vše si vynahradíme u střelce. A opravdu, co jazyk, to někdo jiný! Většího etymologického chameleóna na šachovnici nenajdete. Čeština je pravděpodobně se svým lučištníkem ve světě unikátní. Asi je to proto, že střílí po své diagonále. Zatímco v Německu se tato figura jmenuje Läufer (běžec) a v Polsku  Goniec (taky tak trochu běžec, ale spíše kurýr, nebo posel). Ve Španělsku pak zjistíme, že jejich šikmochodec, se nazývá Alfil. Španělské slovo Alfil však neznamená mimo šachovnici vůbec nic. Tento termín si Španělé vyhradili jen pro šachovou figuru. A udělali to dávno, v 15. století, protože „Al-fil“ – foneticky přepsáno z arabštiny – znamená „slon“. Italština používá pro střelce podobný termín: Alfiere. Avšak toto slovo má několik pro Itala srozumitelných nešachových významů – praporečník, vlajkonoš, a také je to vojenská hodnost na úrovni našeho podporučíka. Ve francouzštině se střelec řekne stručně Fou (blázen, šílenec, poděs, atp.). Toto označení pro tak ukázněnou figuru nemá logiku. A v Anglii je to prostě biskup. Ostatně církevní hodnostář patří do (britské) královské suity: král, královna, dva rytíři, dva biskupové.

Nakonec nám zůstala duše hry: pěšec. Zatímco ostatní figury mají v reálném světě své předobrazy, tak český pěšec existuje jen na šachovnici. Slovo „pěšec“ naši obrozenci (nebo o pět set let dříve Dalimil) vytvořili pouze pro šachové účely. Pravda, pěšec se používá přeneseně (někdy zkomoleně jako pěšák). V angličtině je to podobné – Pawn, avšak u Němců je to jinak – Bauer (sedlák, rolník, zemědělec). Podobně to vyřešili Španělé, ti mají na začátku partie také osm pracovníků v zemědělství – avšak nižší třídy Peón – pomocný dělník na zemědělských usedlostech. Italové používají pro pěšce logický termín Pedone (chodec). A v Polsku a Francii si vystačí se slovem: Pion.

Zdroj: Petr Sýkora, Jsou šachové figurky pojmenovány logicky?, 20.4.2016 (www.nss.cz)

 Figurky jsou: A s čím hrajeme?

Celosvětově jsou nejrozšířenější šachovou sadou figurky, zvané stauntonky, nazvané z reklamních důvodů (již v roce 1849) po Howardovi Stauntonovi (1810-1874), který byl v letech 1843-1851 považován za nejsilnějšího hráče na světě.

V Čechách se od 80. let 19. století dodnes používají tzv. české klubovky, které navrhl známý sochař Bohuslav Schnirch (1845–1901), první předseda tehdy založeného Českého spolku šachovního.